Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace GDPR pro lajdáky
Zavřít
Proč se registrovat na
SledujuFilmy.cz?


Zaregistrujte se a získejte následující výhody:


Registrace zdarma
Registrace je zcela zdarma.
Přidávání do oblíbených
Vaše oblíbené filmy si budete moci uloži do oblíbených.

Účast v soutěžích
Získáte možnost účastnit se soutěží o zajímavé ceny.
Filmy na přání
Budete si moc zažádat o přidání Vašeho oblíbeného filmu.




Franciszek Pieczka

Franciszek Pieczka
Datum narození: 18.01.1928
Místo narození: Godów, Polsko

Životopis:

Franciszek Pieczka pochází ze slezské hornické rodiny a než se stal herecem, sám pracoval na šachtě v Chořově. Přerušil později studia na gliwické polytechnice a “přestoupil“ na školu herectví. V roce 1954 dokončil ve Varšavě státní hereckou akademii (Państwowa Wyższa Szkoła Teatralna); tehdy také debutoval ve Wajdově psychologickém válečném dramatu NEZVANÍ HOSTÉ (1954), kde si zahrál německého strážce a v roce 1955 obdržel “Medaili Desetiletí“. Na divadle začínal v Jelení Hoře (Jelenia Góra), později v Krakově (divadla Stary teatr a nowohucký Teatr ludowy), kde v roce 1960 získal cenu města a Krakova v roce 1970 se přesunul do Varšavy, kde je jeho kariéra od roku 1974 spjata s divadlem Teatr Powszechny, ve kterém jsme ho také mohli vidět například v představení "Żelazna konstrukcja" (Železná konstrukce).

Proslavil se však zejména filmovými rolemi: obrovskou popularitu si získal jako Gustlik Jeleń z televizního seriálu "Čtyři z tanku a pes“ (1966-71). Od polského ministra národní obrany za něj v roce 1967 spolu s ostatními herci obdržel ocenění I. stupně. V roce 1967 si zahrál Matouše v Leszczyńského ŽIVOT MATOUŠŮV (1967), za kterého získal rok poté zase cenu na festivale v Chicagu, Stříbrného Huga (1968). Hrál mimojiné v Hasově fantasy dramatu RUKOPIS NALEZENÝ V ZARAGOZE (1965), v Kutzově PERLA V KORUNĚ (1972), účastnil se filmových adaptací několika polských děl, patří sem Wajdovy snímky VESELKA (1973) a ZEMĚ ZASLÍBENÁ (1975) nebo Hoffmanova adaptace Sienkiewicze, POTOPA (1974). V roce 1974 získal “Zlatý kříž zásluh“, role v Kieślowského dramatu JIZVA (1976) mu vynesla hlavní cenu na polském filmovém festivale. V roce 1980 získal v Polsku titul podobný československému “zasloužilému umělci“ a v roce 1984 například ocenění časopisu “Ekran“, Zlatá obrazovka.

Začátkem 90. let začal spolupracovat s Janem Kolskim, kterého zná od jeho devíti let a role Janka Vodnáře ve stejnojmenném Kolského filmu, JANEK VODNÁŘ (1993), vynesla Pieczkovi v roce 1993 Zlatého lva pro “nejlepšího herce v hlavní roli“ na Polském filmovém festivalu v Gdyni i ceny z festivalů ve Svetlogorsku (Mezinárodní festival filmů z pobaltských zemí 1994) a Moskvě (Mezinárodní festival slovanských a pravoslavných filmů 1995). V roce 1994 se zhostil role ukrajinského otce Olgy (Ivana Chýlková) v Šteindlerově komedii podle knihy (a scénáře) Haliny Pawlowské DÍKY ZA KAŽDÉ NOVÉ RÁNO. Za hlavní roli byl Pieczka tentokrát nominován na Českého lva pro “nejlepšího herce“ (1995).

Franciszek Pieczka, který má na svém kontě minimálně 100 filmů (řadu v Německu), se v roce 1998 v žebříčku časopisu "Polityka" pro sto největších polských herců 20. století umístil na 10. místě. V březnu 2000 v Aleji hvězd v Lodži odhalili hvězdu také Pieczkovi a v roce 2001, během festivalu v Międzyzdrojích, otiskl svoje dlaně na Promenádě hvězd. O rok později si v ne příliš dobře přijaté Kawalerowiczově adaptaci románu QUO VADIS (2002) zahrál sv. Petra. Pieczka, který v lednu 2008 oslavil už své osmdesátiny, tvrdí, že je samotářem a že kolem svojí osoby nemá rád hemžení. "Nejraději pobývám doma. V ústraní získávám ostřejší a klidnější úsudek o světě“, jak uvedl v jedom rozhovoru. Pieczka tvoří postavy plné vtipu, poezie a filozofického půvabu. Vynikající polský režisér Kazimierz Kutz o něm ve své filmové abecedě "Klapsy i ścinki“ napsal: "Zešedivěl, ale do krásy (...), klidně může přijmout roli Pánaboha".
Zdroj: ČSFD.cz Zobrazit více

Galerie


Filmografie

Osvobození I - Ohnivá duha

Osvobození I - Ohnivá duha

O filmu: Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských,…
73 %
53010 zhlédnutí
Přehrát film
Osvobození II - Průlom

Osvobození II - Průlom

O filmu: Druhý díl velké válečné epopeje nás zavede do bitvy na Dněpru. Zde se střetla německá vojska se sovětskou armádou v září roku 1943. Vrchní velitel sovětské armády Stalin vydal rozkaz do 6. listopadu osvobodit město Kyjev od německých…
80 %
29521 zhlédnutí
Přehrát film
Osvobození V - Poslední úder

Osvobození V - Poslední úder

O filmu: Rudá armáda se dostala tunely podzemní dráhy až na stanici metra Kaiserhof. Hitler ve snaze neustopit za žádnou cenu vydal rozkaz k zatopení podzemní dráhy v Berlíně, která sloužila jako úkryt před leteckými útoky pro civilisty. Zde Němci…
79 %
17608 zhlédnutí
Přehrát film
Quo Vadis

Quo Vadis

O filmu: Děj jednoho z nejznámějších historických románů Henryka Sienkiewicze se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, kontrastující s…
57 %
7493 zhlédnutí
Přehrát film
Země zaslíbená

Země zaslíbená

O filmu: Monumentální epos zachycující přerod feudální společnosti v dravý kapitalismus patří k nejosobitějším dílům polského klasika Andrzeje Wajdy. Tříhodinová adaptace polského nositele Nobelovy ceny Stanislava Reymonta je sugestivní analýzou…
87 %
10937 zhlédnutí
Přehrát film

Náhodně vybrané osobnosti



Partnerské odkazy


Informace o zpracování osobních údajů společnost WBM Europe LTD. jako správce osobních údajů zveřejňuje prostřednictvím aplikace Databáze informací o ochraně osobních údajů, dostupné na http://oou.cloud/katalog/, kde je možné informace o zpracování osobních údajů vyhledat podle názvu správce a jednotlivých účelů zpracování.

Najdete nás na facebooku